Jen prázdný nádraží na tebe dejchá samotou,
a žádnej vlak, ani nákladní tu nestaví,
na duši stín, jak zválenej kus trávy,
na duši stín, má.
Už je to roků pár co jel jsi tudy naposled,
nebyl jsi sám, kdo přišel se s ním rozloučit
nebyl jsi sám, komu úsměv ze rtů zmizel,
nebyl jsi sám, komu vzali, co měl rád.
Jen prázdný nádraží na tebe dejchá samotou,
a žádnej vlak, ani nákladní tu nestaví,
na duši stín, jak zválenej kus trávy,
na duši stín, má.
A čas šel dál, ale tady se už zastavil,
koleje zarůstaj a jenom tráva na pražcích,
ty se sem vracíš, jak toulavej syn k mámě,
ty se sem vracíš, když už nevíš kudy dál.
Jen prázdný nádraží na tebe dejchá samotou,
a žádnej vlak, ani nákladní tu nestaví,
na duši stín, jak zválenej kus trávy,
na duši stín, má. |
Navigace
