6. skautský oddíl Medvědi Beroun

13.12.2017 00:23:53

Medvědi Beroun Navigace

Hlavní

bullet Domů
bullet Vyhledávání
bullet Mapa stránek
bullet Co se tu změnilo
bullet Diskuzní fórum
bullet Kniha návštěv
bullet Kontaktujte nás

Náš oddíl

bullet Historie oddílu
bullet Členové oddílu
bullet Rozdělení do družin
bullet Naše klubovna
bullet Bodovací systém
bullet Oddílové symboly
bullet Vybavení na schůzku
bullet Oddílový zpěvníček
bullet Obrazová galerie
bullet Videogalerie
bullet Kontaktní informace

Tábory na Javornici

bullet Základní informace
bullet Jak nás najdete
bullet Co s sebou na tábor
bullet Celotáborové hry
bullet Táborové kroniky
bullet Denní řád tábora
bullet Táborový řád
bullet Noční hlídky

Skauting

bullet Co je skauting?
bullet Historie skautingu
bullet Osobnosti skautingu
bullet Časté dotazy
bullet Skautské znalosti

Medvědi Beroun Vyhledávání


Medvědi Beroun Kdo je on-line

bullet Hosté on-line: 3

bullet Členové on-line: 0

bullet Registrovaní členové: 88
bullet Nejnovější člen: Vaclav Patzenhauer
Hvězdy a souhvězdí

Průvodce noční oblohou
Upřeme-li svůj zrak na jasnou, pokud možno bezměsíčnou noční oblohu, spatříme nad hlavou odhadem 3000 hvězd, na první pohled neuspořádaných a zdánlivě neuspořádatelných. Snahy zavést na hvězdné nebe jakýsi řád jsou staré jako lidstvo samo. V současnosti se hvězdná mapa skládá z takzvaných souhvězdí - obrazů složených z jasnějších hvězd, pomáhajících pozorovateli zorientovat se na hvězdném nebi. Význam souhvězdí byl zprvu především mytologický - souhvězdí znamenalo bájnou postavu, zvíře či věc, které byla zajištěna věčná sláva přenesením na nebeskou klenbu. V dnešní době však souhvězdí chápeme spíše jako jednotlivé oblasti oblohy - obdobu "okresů" či "států" na mapách pozemských. Jsou zobrazována jako geometrické obrazce spojující snadno nalezitelné hvězdy a těmto obrazcům je zároveň přisouzena celá část oblohy. Své názvy si souhvězdí nesou z dob starého Řecka a jeho bájesloví a při troše fantazie lze i na dnešních mapách (a samozřejmě i na obloze) rozpoznat například letící labuť či postavu bojovníka Oriona.
Při hledání a pozorování souhvězdí je ale třeba stále mít na paměti, že jsou pouze praktickou pomůckou při orientaci na obloze a hvězdy v obrazcích souhvězdí spolu ve skutečnosti nemají nic společného. Každá z nich má pravděpodobně jinou velikost, barvu a nachází se v odlišné vzdálenosti. Hvězdy souhvězdí se nám pouze zdánlivě promítají na stejné místo oblohy a až člověk jim uměle přisoudil náležitost k nějakému útvaru, který si z nich na nebi utvořil.
Vlivem pohybu Země kolem Slunce dochází také ke změnám na noční obloze a každou roční dobu pozorujeme jinou část oblohy. Pro přehlednost si lze tedy oblohu ještě dále rozdělit na čtyři části podle ročních dob, ve kterých daná souhvězdí nejlépe spatříme. Speciální kapitolou jsou zouhvězdí obtočnová, která jsou vidět celý rok.

Zimní souhvězdí
(Orion, Vozka, Velký pes, Malý pes, Drak, Blíženci, Jednorožec, Perseus, Sextant, Býk)

Zimní souhvězdí

Zima je díky dlouhé noci jedním z nejvýhodnějších období pro pozorování oblohy. Pokud pozorovatele neodradí mráz zimních nocí, naskytne se mu pohled na jednu z nejkrásnějších částí hvězdného nebe.
Dominuje mu výrazné souhvězdí Oriona, bájného bojovníka složené z osmi jasných hvězd tvořící jeho hlavu, ramena, pas a nohy. Pod pasem Oriona lze i pouhým okem nalézt jednu z nejkrásnějších mlhovin na severní obloze - "Velkou mlhovinu v Orionu" s označením M42.

Orion


Dalším snadno rozpoznatelným souhvězdím je souhvězdí Býka s jasnou hvězdou Aldebaran tvořící býkovo oko. Na hřbetě býka pak lze zpozorovat překrásnou otevřenou hvězdokupu Plejády (lidově Kuřátka). Pouhým okem je možno spatřit podle podmínek 9 -11 hvězd, dalekohled pak odhalí až 250 členů této hvězdokupy.

Býk

Souhvězdí Velkého psa sice v našich zeměpisných šířkách nevychází příliš vysoko nad obzor, avšak ukrývá v sobě nejjasnější hvězdu oblohy - Sírius. Není bez zajímavosti, že tato hvězda není největší (pouze 1.8 průměru Slunce), ani nejsvítivější (23x více než Slunce). Její zář na pozemské obloze je dána především její malou vzdáleností - jedná se o pátou nejbližší hvězdu ke Slunci, se vzdáleností cca 9 světelných roků.

Velký pes

Posledním významným souhvězdím zimní oblohy jsou Blíženci s jasnými hvězdami Castor a Pollux. Hvězda Castor je vícenásobnou hvězdou. Bylo zjištěno, že se skládá z pěti složek, přičemž v malém dalekohledu lze rozlišit dvě: Castor-A a Castor-C. V Blížencích lze také najít otevřenou hvězdokupu s označením M35, která je na hranici viditelnosti prostým okem. Dalekohled pak odhalí mnoho desítek hvězd ve vzdálenosti 2200 světelných let.

Blíženci

Sedm nejjasnějších hvězd zimní oblohy lze také uspořádat do tzv. Zimního mnohoúhelníku. Ten tvoří hvězda Capella ze souhvězdí Vozky, zmiňovaný Aldebaran v Býku, Orionův Rigel, nejjasnější hvězda oblohy Sírius ve Velkém psu, Procyon v Malém psu a Castor s Polluxem v Blížencích. Nejedná se o samostatné souhvězdí, ale tvoří jakousi analogii Jarního a Letního trojúhelníku, které tvoří jakési základní orientační body oblohy daného ročního období.

Zimní mnohoúhelník


Jarní souhvězdí
(Rak, Vlas Bereniky, Pohár, Severní koruna, Hydra, Lev, Panna, Malý lev, Váhy)

Jarní souhvězdí

Základním orientačním útvarem na jarní obloze je takzvaný Jarní trojúhelník. Tvoří ho tři jasné hvězdy: Regulus, Spika a Arcturus, podle kterých lze nalézt také nejvýznačnější souhvězdí jara Lva, Pannu a Pastýře. Hvězda Regulus ve Lvu se nachází velmi blízko k rovině ekliptiky (tj. k rovině, po které se po obloze pohybují tělesa sluneční soustavy) takže v jeho těsné blízkosti lze čas od času spatřit Měsíc či některou z planet. Dalším typicky jarním souhvězdím je například souhvězdí Hydry (bájné mořské obludy), která se po obloze táhne v rozsahu téměř 100 stupňů, a jedná se tak o největší souhvězdí oblohy vůbec.

Jarní trojúhelník

Jarní nebe bohužel na rozdíl třeba od zimního neoplývá tolik krásou pozorovatelsky vděčných objektů, jakými jsou například mlhoviny nebo hvězdokupy. Jedná se totiž o část oblohy, kde se díváme mimo disk naší galaxie "Mléčné dráhy", takže hustota hvězd a dalších objektů je zde nepoměrně nižší než na obloze letní nebo zimní. Avšak vezmeme-li k ruce hvězdářský dalekohled, tak právě díky tomu, že máme "volný výhled", můžeme obdivovat krásy desítek vzdálených cizích galaxií, nebo dokonce jejich skupin - kup.

Hydra

Velké kupy galaxií se nacházejí Panně a v jinak nevýrazném souhvězdí Vlasů Bereniky. Bohužel pozorování jedné z nejkrásnějších galaxií, M83, v souhvězdí Hydry je v našich zeměpisných šířkách takřka nemožné, protože samo souhvězdí se i ve vrcholu své dráhy nachází velmi nízko nad obzorem. Za vychutnáním krásy M83 bychom museli cestovat mnoho kilometrů na jih.
Za použití dalekohledu lze pozorovat také několik hezkých dvojhvězd. Jednou z nich je hvězda Izar v souhvězdí Pastýře zajímavá tím, že složky hvězdy mají snadno odlišitelnou velikost a barvu. Jasnější je zbarvena do červena, slabší do modra.

Lev Pastýř Panna



Letní souhvězdí
(Hadonoš, Orel, Pastýř, Labuť, Delfín, Herkules, Lyra, Štít, Had, Šíp, Střelec, Štír, Lištička )

Letní souhvězdí

Pozorovatele pod letním nebem na první pohled uchvátí krása Mléčné dráhy, která se klene vysoko nad obzorem a horizont protíná kdesi pod souhvězdím Střelce. Základním orientačním vodítkem na letní obloze je Letní trojúhelník složený z hvězd Vegy, Denebu, a Altairu.

Letní trojúhelník

Poblíž zenitu se nachází souhvězdí Labutě s jasnou hvězdou Deneb, která tvoří její ocas. Labuť má křídla roztažena napříč Mléčnou dráhou a v její hlavě nalezneme krásnou dvojhvězdu zvanou Albireo. Podobně jako Izar na obloze jarní se skládá ze dvou složek jasně barevně odlišitelných - červené a modré.

Labuť

Sousední, plochou menší souhvězdí Lyry v sobě skrývá hvězdu Vegu, která je nejjasnější hvězdou letní oblohy a pátá v pořadí na obloze vůbec. V těsném sousedství Vegy lze pozorovat dalšího zástupce vícenásobných hvězd - hvězdu epsílon Lyry. Pouhým okem lze za extrémních podmínek rozlišit dvě hvězdy, dalekohled pak ukáže čtyři. V Lyře lze také najít známou prstencovou mlhovinu M57. Jedná se o planetární mlhovinu - zbytek po zaniklé hvězdě.

Lyra

Nad souhvězdím Orla s jasnou hvězdou Altair se nachází malé souhvězdí Šípu s další překrásnou planetární mlhovinou M27 zvanou Činka. Jedná se taktéž o mlhovinu vzniklou výbuchem hvězdy a je pozorovatelná i malým dalekohledem.

Orel

Méně výrazným souhvězdím je Herkules, bájný silák, ve kterém lze i pouhým okem spatřit kulovou hvězdokupu s označením M13. Jedná se o rozsáhlou skupinu obsahující až milion hvězd vzdálenou přes 20000 světelných let. Je též zajímavé, že se jedná o jedny z nejstarších hvězd, které ve vesmíru pozorujeme.

Herkules

Mezi souhvězdím Šípu a hlavou Labutě lze také velmi snadno najít otevřenou hvězdokupu C399 přezdívanou též "ramínko na šaty" - skupinu cca. deseti rozptýlených hvězd lze pozorovat i pouhým okem, plně pak vynikne už při použití triedru. Na pozorovatelsky vděčné objekty je bohaté také souhvězdí Střelce, kde lze za použití dalekohledu obdivovat krásy mnoha mlhovin, například Laguny (M8) či Trifidu (M20).

Střelec


Podzimní souhvězdí
(Andromeda, Beran, Vodnář, Kozoroh, Ryby, Velryba, Pegas, Trojúhelník)

Podzimní souhvězdí

Podzimní obloha nám jako jediná neposkytne komfort základního záchytného útvaru, jakým jsou letní a jarní trojúhelníky či zimní mnohoúhelník. Nenachází se zde totiž dostatek jasných hvězd či na první pohled jinak význačných hvězd.
Podzimní obloze však dominuje souhvězdí Pegasa zobrazující bájného okřídleného koně. Bohužel pro nás je nebohé zvíře na obloze hlavou dolů a navíc jeho zadní nohy tvoří samostatné souhvězdí královny Andromedy. Jakýsi výchozí orientační útvar lze však přece jenom spatřit v takzvaném "pegasově čtverci", čtyřech hvězdách tvořícím koňovo tělo. Vpravo dolů pak navazuje hlava, vpravo nahoru přední nohy a vlevo nahoru zadní nohy, jinak zmiňovaná Andromeda.

Pegas Andromeda

V Andromědě se také nachází jedna z nejkrásnějších galaxií severní oblohy M31 přezdívaná Velká galaxie v Andromědě (někdy nesprávně Velká mlhovina v Andromědě). Jedná se o naši nejbližší sousedku, vzdálenou "pouhé" 2 miliony světelných let, která je bez problému viditelná pouhým okem. Jedná se současně i o nejvzdálenější objekt, který lze na obloze neozbrojeným okem bez problému rozlišit.
Pod Pegasem a Andromedou nalezneme nevýrazné souhvězdí Ryb s několika hezkými galaxiemi. V něm se nachází i tzv. jarní bod. Nejedná se o kosmický objekt, ale o průsečík nebeského rovníku s ekliptikou, který byl definován jako počátek souřadnic pro měření poloh vesmírných objektů. Jeho význam je tedy obdobný jako význam Greenwichského poledníku na Zemi.

Ryby

Ještě jižněji se setkáme se souhvězdím Velryby a s proměnnou hvězdou Mirou. Její jméno by se dalo překládat jako "podivná" a vychází z toho, že hvězda periodicky (v cyklu cca 300 dnů) mění svoji jasnost. Rozdíly jsou na první pohled zřejmé a sama hvězda svítí v maximu více než 100x jasněji než v minimu.

Velryby

Vlevo od pegasova čtverce si též lze všimnout souhvězdí Berana s dvojhvězdou Mesarthim, rozlišitelnou i malým dalekohledem, nad ním pak souhvězdí Trojúhelníku s galaxíí M33.

Beran


Obtočnová souhvězdí

(Honící psi, Žirafa, Kasiopeja, Kefeus, Rys, Velká medvědice, Malý medvěd, Ještěrka)

Obtočná souhvězdí

Souhvězdí obtočnová, též nazývaná cirkumpolární, nezapadají do klasického dělení podle ročních dob, neboť se nacházejí v části oblohy, která je u nás viditelná po celý rok - jinak řečeno nikdy nezapadají.
K nejznámějším z nich a bezpochyby k nejznámějším souhvězdím vůbec patří souhvězdí Velké medvědice se svojí částí, lidově zvanou "Velký vůz". Velký vůz je složen ze 7 nejjasnějších hvězd Velké medvědice z nichž každá má dokonce své jméno. Velký vůz je také základní pomůckou k nalezení další orientačně významné hvězdy: Polárky.

Velká medvědice Velký vůz

Polárka se nachází v blízkosti severního světového pólu, což se projevuje především tím, že během noci ani během roku nemění svoji polohu a ostatní hvězdy okolo ní zdánlivě rotují. Proto také byla odpradávna (zejména před vynálezem kompasu) používána k orientaci a navigaci, neboť relativně velice přesně vytyčovala severní směr. Jako hvězda však není kromě své polohy nijak zvlášť významná.
Polárku na obloze nalezneme pětinásobným prodloužením spojnice zadních kol Velkého vozu. Polárka samotná je sice součástí souhvězdí Malého medvěda avšak ten k jejímu nalezení svou nevýrazností příliš nepřispívá.

Polárka

Ve Velkém vozu lze také spatřit jednu z nejznámějších dvojhvězd na obloze Alcor a Mizar, které lze snadno rozlišit i pouhým okem. V dalekohledu pak u Mizaru zjistíme další dvě složky a použitím speciálních metod se ukázalo, že celá soustava je dokonce šestihvězdou. Dalším zajímavým objektem je například dvojice galaxíí nacházející se u hlavy Velké medvědice - M81 a M82
Dalším výrazným obtočnovým souhvězdím je Kasiopeja se svým nezaměnitelným tvarem "w", pod jejímž levým ramem lze snadno nalezení dvojice otevřených hvězdokup chí a h. Ty jsou snadno pozorovatelné pouhým okem a ačkoli už "územně patří" do zimního souhvězdí Persea, Kasiopeja poslouží k jejich nalezení lépe. Neozbrojeným okem lze rozpoznat dva mlhavé obláčky, dalekohled pak odhalí desítky až stovky hvězd. V souhvězdí Kasiopeji se také nachází zbytek po výbuchu supernovy v roce 1572, kterou ve svých záznamech zmiňuje Tycho Brahe. Hvězda byla výbuchem bezezbytku rozprášena a na jejím místě je dnes slabá mlhovina pozorovatelná jen velkými dalekohledy.

Kasiopeja



Ekliptikální/zvířetníková souhvězdí

(Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář, Ryby)



Logo
Materiály použity s laskavým svolením serveru:
http://www.observatory.cz

Podobné články
Krabička poslední záchrany (KPZ)
Morseova abeceda
Státní symboly
Pochodové značky
Základní skautské uzle
Komentáře
Zatím nikdo nekomentoval. Buďte proto první a vložte svůj komentář.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.
Hodnocení
Pro hodnocení musíte být registrovaný.

Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.

Zatím nikdo nehodnotil.

Medvědi Beroun Přihlášení

Jméno

Heslo




Nejste členem?
Klikněte sem
a zaregistrujte se.

Tím získáte přístup k mnoha informacím, fotografiím a materiálům, které jsou určeny pouze registrovaným členům našich stránek.

Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.

Medvědi Beroun Facebook

Medvědi Beroun Zprávičky

Pro přidání zprávy do shoutboxu, musíte být přihlášeni.

15.02.2013
Kamarádi,přátel
é,skauti dnes nás opustil ve věku 81 let p. Karel Bušek - Nemo

23.01.2012
Milí rodičové a kamarádi Tak to vypadá, že na slibovou Javornici vyrazíme v neděli 12.února. Protože doprava je trochu složitější, budeme potřebovat vědět, kdo závazně pojede.

07.11.2010
Ahoj Špindo, prosím tě, jak je to tedy s tou naší mapou?