V naší malé kuchyni tloukly staré hodiny
celých devadesát let na stěně.
A můj děda řadu let vstával ráno přesně v pět
sám je natahoval každodenně.
Byly koupeny v den, kdy byl děda narozen
vždycky rád poslouchal jejich hlas.
Život se dál vlek a devadesát let
je jen krátký čas.
Kráčely rok za rokem, bim bam, bim bam
dědečkovým životem bim bam bim
Jednou ráno zůstal spát, život má svůj pevný řád
to snad zná každý z nás.
Nejdřív kluk za pár let statný muž a potom kmet
černý vlas ctihodné šediny.
Člověk stárne je to tak život jede jako vlak
ať ho ženou roky nebo vteřiny.
Přitom rok od roku tikali mu do kroku
hodiny které měl tolik rád.
Život se dál vlek za devadesát let
náhle zůstal stát.
Kráčely rok za rokem, bim bam, bim bam
dědečkovým životem bim bam bim
Jednou ráno zůstal spát, život má svůj pevný řád
to snad zná každý z nás.
Po té noci ledové přišlo jitro zářivé
domem zní zase pláč dítěte.
To jen náš nový syn, způsobem obvyklým
říká nám že je rád na světě.
V naší malé kuchyni visí nové hodiny
místo těch které jsou teď ve smetí.
Začaly tik ťak, vesele počítat
nové století
Budou kráčet rok za rokem bim bam, bim bam
celym našim životem bim bam, bim
a svým hlasem budou nás varovat co umí čas
když se rozletí. |
Navigace
