Divnej jekot po lesích se prohání,
až v žilách tuhne krev a zuby cvakaj SOS.
Utichá až u potoka pod strání,
jó, takovýhle řvaní by nesnes ani pes.
Žhavý, rudý oči, drápy krvavý,
kosti chřestej v rytmu kastanět.
A strašidelný vytí a skřeky chraplavý,
tak to je hejkal na to vemte jed.
U nás hej, hej, hejkal straší v lese,
jen ten kdo něco snese tam může v noci jít.
Jeho hej, hej, hejkání se nese,
každej se strachy třese,
k ohni nesesedneme se,
neboť za boudou v lese zase hejkal začal výt.
Kdo z vás tady na hejkaly nevěří,
může u nás přespat až se zastaví.
Nevystrčí špičku nosu ze dveří,
a bude jásat, že se dožil rána ve zdraví.
Jenom kalný oči a rysy ztrhané,
kalhoty si bude muset prát.
A děs a hrůza v hlase, jo to mu zůstane,
až koktavě vám bude povídat.
Že u nás hej, hej, hejkal straší v lese,
jen ten kdo něco snese tam může v noci jít.
Jeho hej, hej, hejkání se nese,
každej se strachy třese,
k ohni nesesedneme se,
neboť za boudou v lese zase hejkal začal výt.
U nás hej, hej, hejkal straší v lese,
jen ten kdo něco snese tam může v noci jít.
Jeho hej, hej, hejkání se nese,
každej se strachy třese,
k ohni nesesedneme se,
neboť za boudou v lese zase hejkal začal výt. |
Navigace
