 Miloslav Seifert - Woowotanna (* 3. ledna 1887 Sušice - † 3. prosince 1941 Bechyně ) učitel, přírodovědec, překladatel a především otec československého woodcrafterského hnutí
Otec byl ředitelem měšťanské školy, matka učitelka. Měl tři sourozence. Dva starší bratry - Ladislava a Jaroslava a mladší sestru Marii.
Již r. 1911 se jako profesor přírodovědy na Berounském gymnáziu pokouší (neúspěšně) zorganizovat "Kroužek přátel přírody", to se již přelévala vlna zájmu o anglické skautské hnutí v pedagogických kruzích, z Německa i k nám. Ta vedla ke spontánnímu zakládání skautských družin na školách a Seifert tak dostal příležitost stát u zrodu takové družiny i na Berounském gymnáziu, kde učil.
Podobné skupiny vznikly také na jiných školách. V Praze, kde u její zrodu stál Bořivoj Müller, Příbrami (Seifertův známý Jan Hořejší) a Plzni. Ty pracovaly v podstatě na vlastní pěst, nezávisle a jednotily je spíš osobní kontakty, než společný program.
Berounská skupina díky Seifertovi svou pozornost velice záhy odvrátila od Baden-Powella k Setonovi. Tento malíř, spisovatel, lovec a přírodovědec pacifisticky zaměřenému Seifertovi imponoval víc, než voják Robert Baden-Powell a tak neváhal a navázal písemný kontakt. Obratem obdržel od Setona v první polovině roku 1913 poslední vydání "The Birch Bark Roll" a od léta podle ní začal berounský kmen "Dětí Živěny" pracovat.
R. 1915 sice založily spřátelené junácké skupiny "Obec Psohlavců", ale názorové rozdíly se stále více prohlubovaly. Po převratu roku 1918 se k Obci Psohlavců začali hlásit další členové z jiných měst. Seifert i Hořejší byli tak jako řada dalších učitelů vysláni na Slovensko aby alespoň částěčně zmírnili akutní nedostatek učitelů. Seifertův vliv tak byl značně omezen. V červnu 1919 byl proveden první pokus o začlenění Psohlavců do Svojsíkova "Svazu Skautů", ovšem neúspěšný. Woodcraftersky orietované jádro (pravděpodobně na Seifertův popud) se během léta opět osamostatňuje.
V září 1919 Seifert, nejspíš pod vlivem svého švagra, který už na Slovensku krátce učil odchází učit na reálné gymnázium do Dolného Kubína. Ani tam však asi Seifert neustal ve svém misijním úsilí pro věc woodcraftu .
Během svého pobytu Seifert začal pracovat na monumentální příručce, vycházející ze Setonovy "The Book of Woodcraft", která by mohla nahradit při práci Svojsíkovy "Základy junáctví" a dala tak woodcrafterům vlastní program. Seifert už tou tobou věděl, jak v USA odstranili z vedení Boy Scouts of America Setona[9] a viděl jak Baden-Powell pozvolna strhává ve skautském hnutí veškerou pozornost výhradně na svou osobu. Proto chtěl zabránit asimilaci Psohlavců se Svazem skautů stůj co stůj.
Vznik woodcrafterského kmene na Slovensku vedl k tomu že Obec Psohlavců na svém listopadovém sjezdu v Berouně přijala rozšíření názvu na Československá Obec Junácká Psohlavci - Horní Chlapci
Na jaře 1931 se Miloš Seifert vzdal náčelnictví Ligy Lesní moudrosti a od té doby již více nic na téma woodcraftu nepsal. Čekal na svou satisfakci (které se mu nakonec nedostalo) do r. 1936, kdy o vánocích navštívil ČSR sám zakladatel woodcaftu Ernest Thompson Seton.
Miloš Seifert zemřel sám a všemi opuštěn, během druhé světové války 3. prosince 1941 v Bechyni na mozkový nádor ve věku 54 let.
|
Navigace
