V sedle se tak kodrcám, můj poník je samej šrám a na zádech mě tíží ručnice, pistole mám a postroj prodělaly mnohej boj, mou hlavu zdobí modrá čepice.
Sbohem, kapitáne můj, vždyť já nechci život svůj v týhle bídný válce dát, doma v pokoji chci spát.
Pod hvězdnatým praporem projel jsem já celou zem, rval se v bojích, vyhnul se nástrahám, věrný pony byl můj druh, můj chleba byl boj a vzruch, už tý války plný zuby mám.
Tak sbohem, kapitáne můj, vždyť já nechci život svůj v týhle bídný válce dát, doma v pokoji chci spát. Tam, ve státě Kentucky, ženu mám, děti taky, tam v údolí, tam je můj celej svět, neslyšíš tam rány z děl, neznáš slovo nepřítel, kapitáne, pusť mě domů zpět.
Tak sbohem, kapitáne můj, vždyť já nechci život svůj v týhle bídný válce dát, doma v pokoji chci spát. |